Mlynářská stezka IV.

29. 7. 2012

Letos již po čtvrté jsme vyrazili s veterány na další zkoumání mlýnů.Tentokrát to byly dva mlýny v Březníku, Tajmrův mlýn na Skřipině,Olšovský mlýn a Spálený mlýn v Kralicích,Kozí farma v Lesním Jakubově a zakončili jsme putování na mlýnu pana Smoly v Újezdu u Rosic.

První z účastníků Mlynářské stezky se nechtěně stali hasiči z Náměště n Oslavou,když přijeli bojovat s všudy přítomnými vosami

připravili jsme nové sezení pro ráno přijíždějící lidičky

a po pravdě šedesátka aut nás trošičku zaskočila vzhledem tomu, že jízda byla mimo termín a spousta lidiček se omlouvala, že nemůže dorazit

tímto se omlouváme za časové zpoždění a všechno co nebylo tak jak by mělo být.Bohužel i prohlídka Nového mlýnu v Březníku za plného provozu k tomu taky přispěla.

Po cestě nás potkala Éliška ze mlejna a protože to byla krásná ženská,

málokdo odolal a skoro všichni Elišce pomohli s pytlem do mlýna.

čtyřhodinovou jízdu jsme ukončili občerstvením u našich tří grácii

více foto na :

http://vvcbreznik.rajce.net/Mlynarska_stezka_IV.

a jedno pozvání na konec : pokud na nás majitelé teréních historických vozidel , která přijela na mlynáře nezanevřeli, zveme Vás na setkání Tater 805 a přátelů 14.-16.9. v rekreačním středisku pod Templštýnem u Hrubšic.(více na úvodní stránce - přihláška na Tatra 805 setkání)

Mlynářskou stezku podpořily firmy :

Pracovní oděvy Bazala
Autozávod Český Dub
Potisk Palát
Hostinec u Sklenářů Kralice
Cerea team Březník
Jiřina Bohuslavová - vrchní šička pytlíků

Karel Stejskal- Mlýny v povodí Oslavy

Pro všechny přátele, milovníky a obdivovatele starých mlýnů

vyjde kniha

Karla Stejskala - Mlýny v povodí Oslavy

Kniha vyjde na jaře roku 2012. Seznámí čtenáře s historií i součastností 24 vodních mlýnů na řece Oslavě a jejích přítocích.Některé z nich už jsme projeli a viděli, další nás čekají tenhle rok
na některé se ani nedostaneme.Je doplněna více než stovkou barevných fotografií.

Abyste měli o čem přemýšlet a těšit se na knihu , vložím sem úvod knihy, tak jak ho napsal Karel Stejskal.

Tak sednout a číst :

Mlýny - ÚVOD

Historii mlýnů na horním a středním toku řeky sepsal Vladimír Makovský a v 5 dílech ji vydala Vlastivědná a genealogická společnost ve Velkém Meziříčí. Autor mě v roce 2006 požádal o pokračování, tedy napsání historie vodních mlýnů na dolním toku řeky Oslavy a jejich přítocích. Jeho práce končila Stejskalovým mlýnem v Tasově, tedy na hranici historických soudních okresů Velké Meziřící a Náměšť nad Oslavou. Můj úkol začíná mlýnem ve Vanči. Postupujeme dolů po řece Oslavě. Připomeneme mlýny na potoce Jasince a Pucovském, Rathanské strouze, říčce Chvojnici a Neslovickém potoce. Na konci v Ivančicích navštívíme bývalý mlýn, který byl poháněn vodou z Oslavy, ale vracel ji až do řeky Jihlavy.

Na tom kousku území víme o 24 mlýnech. Některé zanikaly a po čase byly obnovovány. Některé jsou zralé pro archeology.

Velkou ránou pro drobné mlýny zvláště na potocích byla náhrada vodních kol turbinami. Využití otočné rychlosti turbiny si vyžádalo výměnu strojního zařízení mlýnice. Tento ekonomický náraz zvládlo na celém našem zájmovém území pouze 8 mlýnů. I jejich životnost byla pouze jepičí. Politické rozhodnutí v letech 1951-1953 zastavilo i mlýny zbývající. Po roce 1990 již žádný z nich činnost neobnovil.

Využití ohromného potenciálu vodní energie a zajištění živobytí stovek lidí tak bylo uvedeno vniveč. Udržování jezů, náhonů, turbin a další techniky, které umožňují výrobu životní prostředí nezatěžující elektrickou energie, je mimo představy většiny z nás. Pouze někteří potomci mlynářů investují do jejich údržby značné usilí a nemalé finanční prostředky. Teprve v poslední době je stát ochoten od nich přebytečnou elektrickou energii vykoupit. Dnes pouze u čtyřech z nich se točí turbiny.

Naše postmoderní společnost si dosud neuvědomuje, jakým důležitým krajinotvorným prvkem je obyčejný jez v údolní nivě nad Náměští n.Osl., jaký hospodářský význam má nejen pro sportovní rybáře. Je stále využíván k letní aktivitě rodin chatařů, sportovců i turistů.

. Stále jsou slyšet nářky po pověstném koupališti „pod Ketkovákem“, které zaniklo protržením jezu po smrti mlynáře Vydry. V létě koupajícími obsypaný Mácův jez v Ivančicích musel ustoupit nesmyslné stavbě sila, které dnes zeje prázdnotou.

To město Oslavany si vymohlo, že místo starého jezu, zrušeného při stavbě silničního mostu, byl na jeho místě postaven vodní stupeň a tak zachována estetická hodnota řeky v městské zástavbě.

Poslední stálí obyvatelé těchto bývalých mlýnů musejí za svojí obživou dojíždět daleko a často velice složitě. Jsou poslední generací, která tento úděl bere jako plnění odkazu předků. S ohledem na ekonomiku to ani jinak říci nelze.

Samoty na Oslavě nejsou žádná Řitka u Prahy.